Nabízíme pro vás komplexní řešení proti ztrátě hodnoty vašich peněz.
Investice jsou nedílnou součástí osobních financí všude na světě. Jak jsou na tom v mezinárodním porovnání Češi? O investičním „apetitu“ českých domácností vypovídají například data zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kam Česká republika patří od roku 1995. Z pohledu investování jsou české domácnosti na chvostu žebříčku.
Data z roku 2016 ukazují, že podíl hotovosti a depozit českých domácností je na úrovni 51 procent. To znamená, že držíme více jak polovinu svého finančního majetku v absolutně nevýdělečné formě (hotovost), respektive ve vkladových produktech (depozita). Horšího výsledku dosáhli pouze Slováci a Řekové. U Řeků převažuje držení hotovosti a není se po nedávné krizi tamních veřejných financí a velkých bank čemu divit. Nicméně situace v bývalém Československu, ale i v ostatních postkomunistických zemích, jako je Polsko či Slovinsko, není optimální.
Není to jen o příjmech
Argument, že v našem regionu mají lidé nízké příjmy, je lichý. Maďaři, Estonci nebo Číňani vydělávají méně či stejně, přesto podíl hotovosti a depozit na jejich finančních aktivech je pod průměrem (33 %) sledovaných zemí. Zakopaný pes tedy bude jinde.
Důvodů je hned několik. Stále si neseme pozůstatky ze socialismu, kdy nikdo systematicky nepropagoval finanční gramotnost. Řada lidí také dosud věří, že se o ně stát ve stáří postará, vždyť si přeci celý život platí nemalé odvody ze mzdy. K tomu připočítejme ještě různé excesy v rámci kuponové privatizace v 90. letech a máme zde časové období minimálně v délce jedné generace, kdy široká veřejnost nechtěla o investičních nástrojích nic slyšet. Mladším ročníkům tak logicky chybí potřebné vzory.
Situace se naštěstí pomalu obrací. Naše ekonomika je nyní nejvýkonnější v Evropě. Nezaměstnanost je na velmi nízké úrovni, příjmy se zvyšují, světové akciové trhy rostou. Úrokové sazby jsou prakticky na dně, a tak se i konzervativní Češi začínají poohlížet, kam jinam ukládat své úspory než na termínované účty v bankách.
Penzijní produkty jako základ portfolia
Pokud mluvíme o investicích, jednou ze stěžejních komponent jsou penzijní produkty. Ty jsou u nás mnohými opomíjeny kvůli zpackané penzijní reformě, doba se však posunula. Původní penzijní připojištění (dnes transformovaný fond) nabízí svým klientům jistotu, že každý rok budou mít zhodnocení vyšší nebo rovno 0, tedy že nikdy nepůjdou do mínusu, po 15 letech si mohou klienti vybrat výsluhovou penzi a tím výčet podstatných parametrů více méně končí. Smysl to dává u těch, kdo budou brzy čerpat důchod a budou chtít prostředky vybrat a nechtějí zvyšovat riziko svého portfolia.
Pro mladší je tento produkt extrémně nevýhodný. Graf níže ukazuje, jak by se vyvíjel hypotetický vklad 1230 Kč měsíčně (1000 Kč příspěvek účastníka a 230 Kč státní podpory) při zhodnocení 1 % p.a. (takto nízká sazba je pro tento produkt typická) a době spoření 30 let. Klient by v takovémto produktu i s veškerou státní podporou naspořil něco přes půl milionu korun. Celý článek: