Reality a zlato jsou bezpečné přístavy, které v dlouhodobém horizontu dokáží ochránit majetek.
Akcie, dluhopisy a další finanční produkty mohou a nemusí být chytlavou spekulací, která krátkodobě dokáže majetek rozmnožit. Při aktuální neutěšené globální situaci ovšem tato aktiva rozhodně nemohu označit za „bezpečný přístav“ dlouhodobě ochraňující majetek. Ale zajímavá spekulace, pokud se povede – to rozhodně ano.
Kryptoměny nějakým bezpečným přístavem chránícím majetek nejsou ani omylem. Spekulací sice mohou být úchvatnou, během roku na nich můžete s klidem vydělat i 200 či i víc procent, ale současně rizikovost je tak enormní, že většině lidí s víceméně normálním sklonem k riziku dává smysl do nich spekulativně investovat jen zlomek úspor. Takže nyní se možná celkem logicky ptáte: Tak proč o kryptoměnách mluvíme na tomto místě?!
A odpověď vás možná překvapí. Kryptoměny, zejména bitcoin, jsou poslední instancí a finální pojistkou pro „únik mimo sytém“ v případě opravdu zásadního kolapsu monetárního a politického systému té které země a naprostého znehodnocení příslušné fiat měny. Obyvatelé Zimbabwe nebo Venezuely by mohli vyprávět. Bitcoiny vám hodnotu majetku neuchovají, ale zajistí vaši platební schopnost.
Zlaté mince během půlhodiny nerozlámete na tisíc kousků, abyste si koupili kanystr benzínu nebo bochník chleba. Bitcoiny ano. Altcoiny nejsou pojistkou pro majetek, ale poslední pojistkou pro likviditu.
Samozřejmě nedává smysl nainvestovat do altcoinů majlant. Pokud ale chcete jednat mimořádně opatrně, dává smysl investovat do toho, abyste zkrátka byli v nějaké minimální míře součástí kryptosvěta. A protože tenhle paralelní kryptosvět leží státům, které vás chtějí stoprocentně ovládat a kontrolovat, silně v žaludku, dává smysl se v něm zaháčkovat co možná nejdřív, než stát nastaví takové překážky, aby vám proniknutí do kryptosvěta když ne úplně znemožnil, tak alespoň hodně zkomplikoval.
Bitcoin jako kryptografický protokol samozřejmě nelze zničit zákonem. Data uložená v tzv. blockchainu v něm budou, i kdyby byl napsán sebelepší zákon o zákazu kryptoměn. Bitcoiny nejsou uloženy na jednom místě, odkud by se daly vymazat. Potud je neregulovatelnost bitcoinu skutečná. Ale přesto stát může přístup k němu značně znepříjemnit.
Nevěříte, že to jde? Jde to náramně snadno! Stát může přes noc zakázat provoz bitcoinmatů, zakázat bankám posílat peněžní transfery na kryptoměnové burzy, zakázat směnitelnost fiat měny na kryptoměny a ve spolupráci s telefonními operátory a technologickými firmami zablokovat možnost instalace kryptoměnové peněženky do vašeho mobilu. Ačkoliv i taková situace je stále řešitelná, pro většinu lidí je už natolik komplikovaná, že to vzdají a začnou bitcoiny považovat za technicky nedosažitelné. A proto ani v tomto případě nemá smysl čekat, až zahřmí. Až stát zahřmí, bude už pozdě.
Kryptoměn existuje sice celá řada, ale bitcoin je mezi nimi jednoznačně nejvýznamnější. V případě bitcoinu je jeho tržní kapitalizace pro příklad více než čtyřnásobná proti druhé nejpoužívanější kryptoměně ethereu. K tomuto prudkému cenovému vzestupu bitcoinu přispělo několik faktorů.
Zaprvé se během posledních let prudce rozrostla bitcoinová infrastruktura, s čímž souvisí i dnešní širší akceptace bitcoinu v běžných obchodech. Ještě donedávna platilo, že cena bitcoinu stála naprosto na vodě a na důvěře. Dnes se už toto říct nedá. Dnes už i bitcoin má své fundamenty, za které můžeme bitcoinovou infrastrukturu považovat. Sem můžeme počítat síť bankomatů, síť burz, fakt, že řada velkých společností akceptuje platbu v bitcoinech (za všechny jmenujme třeba Alza.cz) a tak dál. Mnozí lidé za infrastrukturu považují spíš technologii a tvrdí, že jiné alcoiny mají pokročilejší technologii (tj. například rychlejší nebo levnější transakce) než dnes už relativně technologicky zastaralý bitcoin. Z toho vyvozují, že jiné altcoiny by mohly bitcoin překonat. Problémem této teorie ale je to, že pokročilá technologie je k ničemu, pokud není všeobecně podporována a nekoupíte si za ni žádné zboží…
Zadruhé se začaly obchodovat i burzovní kontrakty, které bitcoinu dodaly určitou důvěryhodnost.
Zatřetí obavy z inflace a rostoucí odpor vůči dohledové aktivitě států stále víc lidí žene do virtuálního světa coby do formy úniku před očima Velkého Bratra. To bývá často politiky a centrálními bankéři prezentováno jako důkaz, že bitcoin slouží ke krytí kriminální činnosti; to je však velmi průhledná záminka. Pochopitelně jistá část šedé a černé ekonomické zóny je skrze altcoiny financována, nicméně drtivá většina lidí, kteří s alcoiny obchodují, je vnímají jednak jako spekulativní příležitost, jednak jako únik před dotěrným dohledem. To neznamená, že tito lidé mají co schovávat; znamená to, že jim vadí princip všudypřítomného státního dohledu, případně se obávají, že stát se uchýlí k nějakým nekalostem typu měnová reforma, a chtějí se bránit touto formou.
Začtvrté v očích mnoha lidí dodaly zejména bitcoinu váhu podpůrná slova od některých ekonomických celebrit, v roce 2021 to byl zejména Elon Musk. Napodobování jejich jednání žene poptávku po bitcoinech výš.
A zapáté v některých obdobích jsme svědky naprosto klasické a učebnicové spekulativní cenové bubliny. Takové klasické nafouknutí a splasknutí bubliny proběhlo na přelomu let 2017 – 2018, druhé klasické nafouknutí probíhá v roce 2021. A i zde jde o jasný negativní důsledek kvantitativního uvolňování centrálních bank a sypání peněz do ekonomiky:
Zkrátka mladí lidé musí během pandemie sedět doma v karanténě, nemohou a nemají za co utrácet, ale vlády jim rozdávají vrtulníkové peníze. Tito lidé vidí růst ceny bitcoinu, tak co s dárkem od vlády udělají? Nakoupí bitcoin. A máme tu bublinu jako hrom.
Body, které jsem označila 1-3, jsou objektivní důvody vedoucí k tomu, že cena bitcoinu v dlouhodobém horizontu poroste.
Body, které jsem označila jako 4-5, jsou důvody příležitostných skokových nafukování cenových bublin a stanou se také důvodem následného prasknutí těchto bublin.
Jedna věc je jasná: čím víc lidí bude do kryptoměn investovat, tím víc budou dráždit státy a tím větší bude snaha je nějaký způsobem zakázat.