V době, kdy důvěra rozhoduje o úspěchu více než kdy jindy, je budování značky víc než jen marketing – je to strategická investice do budoucnosti. ATT Investments se v posledních měsících stává nejen synonymem pro stabilitu a hodnotu, ale i pro styl, eleganci a osobní příběh. A právě proto jsme rádi, že o nás píší média jako Kafe.cz, iDNES.cz, Deník či iGlanc.

Naše značka není jen logem na vizitce. Je to příběh, který žijeme. Od postupného nákupu kovů, přes investice do drahých kamenů, až po rozšíření portfolia o reality – ATT Investments ukazuje, že investování může být inspirativní, krásné a dostupné. Každý článek, který o nás vyšel, je důkazem, že naše práce má smysl a rezonuje nejen s klienty, ale i s veřejností.

iglanc.cz

kafe.cz

idnes.cz

denik.cz

idnes.cz

denik.cz

Článek POSÍLENÍ BRANDU ATT se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Veškeré výnosy Dluhopisu Republiky jsou osvobozeny od daně z příjmů (roční výnosy dřívějších emisí podléhaly 15% srážkové dani, ale zároveň byl roční výnos vylepšen o 0,5 p.b.) Tyto dluhopisy mohou na první pohled reagovat na situaci, kdy tempo inflace vyskočilo směrem nad 2 %. Výnos těchto dluhopisů tedy je vyšší, než nabízejí spořicí účty nebo zajištěné podílové fondy. Určitá bolístka je v likvidnosti – peníze nemá investor hned k dispozici. Dluhopis je 6letý, ale každých 12 měsíců můžete vystoupit a investici zpeněžit. V takovém případě se výnos nekrátí (na rozdíl třeba od stavebního spoření, kde v případě předčasného ukončení vracíte státní podporu).

Protiinflační dluhopisy na první pohled vypadají jako ideální produkt na ochranu před zvýšenou inflací. Jenže nevýhodou je právě to, že výnos pokryje jen oficiálně vykazovanou inflaci a navíc nic nepřináší.

Pokud mluvíme o tom, že tempo spotřebitelské inflace v červnu bylo 17,2 %, neznamená to, že přesně tímto tempem budou zdražovat všechny položky – to znamená rohlíky nebo třeba ceny energií.

Když se podíváme na zastoupení jednotlivých položek ve spotřebitelském koši, díky kterému měříme inflaci, největší počet připadá suverénně na potraviny a nealkoholické nápoje. Potraviny mají ve spotřebním koši také významnou váhu – 18 procent. Nicméně největší váhu mají náklady na bydlení, vodu, energie a paliva – 27 procent. To potvrzuje skutečnost, že většina domácností vydá největší část rodinného rozpočtu právě za bydlení (ať už jde o nájem či hypotéku) a energie.

Tím chceme ukázat, že výpočet tempa spotřebitelské inflace vychází ze spotřebitelského koše průměrné české domácnosti.

Jenže třeba ceny nemovitostí vstupují do výpočtu inflace viditelně jen skrze imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení). To je ale pouze jednou z položek ve spotřebitelském koši. Přitom ceny nemovitostí zažívají dynamický růst. Například jen v letošním prvním čtvrtletí ceny nemovitostí v Česku podle HB Indexu pokračovaly v rychlém růstu, byty zdražily meziročně o 20,6 procenta, rodinné domy o 19,6 procenta a pozemky o 23,7 procenta, což je za 11 let zveřejňování indexu dosud nejvíc! Zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou zatím růst cen nemovitostí nezpomalilo.

Takže závěr zní: Pro řadu domácností s jejich spotřebitelským košem tedy dokonce ani proinflační státní dluhopisy inflaci nepokryjí, navíc je nelze libovolně přeměňovat v jakýkoliv okamžik na peníze.

Článek Státní protiinflační dluhopisy se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Článek MĚSÍČNÍ REPORT: ZLATO A DRAHÉ KOVY se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Drtivá většina Čechů využívá k dlouhodobé úschově peněz bankovní účty. Jenže ve stejné době si čtyři pětiny dotázaných (79,6 %) myslí, že inflace má anebo může mít dopad na jejich vlastní peníze. To je logické za situace, kdy průměrné tempo spotřebitelské inflace se může usadit u hladiny 15 %. Určité položky, jako jsou např. energie, pak budou zdražovat mnohem výrazněji.

Je známým faktem, že nejlépe proti inflaci chrání takzvaná reální aktiva, tedy drahé kovy a nemovitosti. Pokud se podíváme do historie, tak cena zlata kvůli jeho omezené nabídce dlouhodobě roste. Stejný scénář čekáme i v budoucnu. V době případné globální krize by cena pravděpodobně spíš rostla, protože zlato by se stalo alternativou k papírovým investicím. Zároveň platí, že delší investiční horizont (10 let) by chránil před vysokou vrtkavostí cen zlata.

Ceny drahých kovů dokáží v delším období přinést větší zhodnocení, než je možné vidět na akciových trzích. Z opravdu dlouhodobého hlediska (v období 1970 – 2021) dosahuje průměrné tempo růstu cen zlata v dolarech (počítáno z cen na konci každého roku) téměř 11 % ročně. Průměrné tempo růstu cen zlata v dlouhém období překonalo i akciové trhy. Americký akciový index DJIA od roku 1970 v průměru rostl pouze o necelých 9 % ročně.

Ačkoliv je zlato z dlouhodobého hlediska investicí s nízkým rizikem, z pohledu krátkodobé investice je zlato rizikové. V posledních letech vidíme u vývoje cen zlata poměrně výrazné výkyvy. Zatímco koronavirový rok 2020 znamenal pro cenu zlata 25% růst, třeba rok 2013 třeba 28% ztrátu. Ale ani zlato nedokáže prozatím porazit 15% tempo inflace.

To znamená, že v případě krátkodobé investice ani zlato nepředstavuje dostatečnou ochranu před nárazem zvýšené inflace. Tuto ochranu zlato představu až při delší, např. 10leté investici. V případě dalších drahých kovů – především stříbra jsme byli v posledních letech svědky ještě vyšší vrtkavosti v jednotlivých letech a horší výkonnosti než u zlata.

Po nemovitostech je tedy zlato druhou nejlepší ochranou před inflací. O nemovitostech však má smysl uvažovat až při investici v řádech milionů, do zlata lze uložit peníze i řádově mnohem menších částek.

Při pohledu na níže uvedenou tabulku je zřejmé, že většina hlavních typů investic investorovi v roce 2022 přinese reálnou ztrátu. K závěrečné tabulce je potřeba říct, že výpočty byly prováděné na základě vstupních dat z období od roku 2013. To je také důvodem toho, proč kryptoměny dosáhly téměř 90% ročního reálného hodnocení i při započtení 15% tempa inflace. Z toho hlediska by se mohlo zdát, že představují nejlepší způsob ochrany před vysokou inflací. Kvůli výrazné vrtkavosti jejich kurzů si to ale rozhodně nemyslíme. To je důvodem toho, proč bychom do kryptoměn investoval jen minimální část portfolia v závislosti na ochotě daného investora riskovat. My jsme v našem modelovém portfoliu kryptoměnám přiřadili váhu pouze 2 %.

Z dalších hlavních typů investic podle našeho modelu přinesou v roce 2022 kladné reálné zhodnocení už pouze nemovitosti. I při započtení výnosů z pronájmu ale podle nás reálný výnos z investice do bytu přinese reálný výnos pouze 0,4 %.

Jako nejhorší způsob ochrany před zvýšeným tempem inflace z našeho modelu vycházejí konzervativní a dluhopisové penzijní fondy. Na druhé straně je potřeba říct, že danou reálnou ztrátu v tomto případě částečně kompenzuje státní podpora.

Boj s 15% tempem inflace bude velice složité vyhrát. Po přiřazení hypotetických vah utrpí průměrné investiční portfolio reálnou ztrátu 6,1 %.

Každopádně má smysl část portfolia převrstvit směrem k nemovitostem a zlatu. Zlato sice nemusí letos překonat 15 %, ale dlouhodobě inflaci překonává. To samé model ukázal i pro kryptoměny, což ale nedoporučujeme z důvodu vysoké volatility.

Článek Kde najít nejlepší ochranu proti inflaci? se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Články o podnikání, špercích, vzdělávání, včetně rozhovorů s našimi obchodními partnery, si přece nemůžete nechat ujít!

Dostupné v našich pobočkách.

Článek Náš svět 01/2022 se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Jenomže po krizi v roce 2008 se kvantitativní uvolňování rozběhlo doslova po celém vyspělém světě na dosud nevídané obrátky – a nic. Ekonomika se rozhodně nerozpohybovala natolik, aby to obrovskému nafukování množství peněz v oběhu odpovídalo.

Mezi námi, má to velmi jednoduché vysvětlení, které etatisté nechtějí a snad ani nemohou vidět: Tam, kde je ekonomika tak zoufale vychýlena z rovnováhy, kde neproběhla očistná cyklická recese, kde nezkrachovaly již neefektivní a zastaralé provozy, tam zkrátka není dost investičních příležitostí. I když lidé mají peníze, nemají je k čemu použít, nemají do čeho investovat, protože vše je nějaké staré, zatuchlé, neefektivní, málo výnosné, zkrátka nepročištěné krizí. Ekonomika se tedy nemůže rozhýbat, ať je v ní peněz, kolik chce, protože když nezkrachovalo to staré, nejsou volné kapacity na to, aby vznikalo něco nového.

Kdyby krize v roce 2008 byla normální cyklickou recesí, kdyby se nechalo v ekonomikách vše neefektivní vyhnít a zbankrotovat, kdyby stát nezačal vše staré zachraňovat a uměle držet při životě, kvantitativní uvolňování by fungovalo stejně jako dřív. To se ale nestalo, takže teď už nehraje roli, kolik peněz do ekonomiky ještě nasypeme, fungovat to prostě nemůže tak jako tak.

Ale nechme teď stranou důvody, proč kvantitativní uvolňování už nefunguje. Podívejme se na to obrácenou optikou. Představme si, že jsme takovým sociálním inženýrem, který hluboce věří, že je chytrý a neomylný, že skupinový cíl je víc než individualita, že osvícený jedinec je víc než neviditelná ruka trhu, tudíž ekonomiku lze řídit, a lze ji dokonce řídit dobře.

Když se pokusím do kůže takového člověka vžít (byť je to pro mě těžké), zažívám neskonalý úžas, jak je možné, že to, co v minulosti vždy fungovalo, najednou nefunguje. Musím nutně dojít k názoru, že to, co dělám, dělám málo razantně, že peníze, které buldozerem hrnu do ekonomiky, tam hrnu málo. Kdybych peněz hrnul ještě víc, muselo by to „přece“ fungovat. A vedlo by mě to k nápadu oživit myšlenku takzvaných vrtulníkových peněz.

Takzvané vrtulníkové peníze jsou už skutečně probíhajícím experimentem. Nehodlám tu zabíhat do přílišných detailů, ale zjednodušeně řečeno jde o představu, že nad státem létá vrtulník a sype na lidi bankovky, každý si posbírá plnou náruč a potom – v nadšení, že tak snadno zbohatnul – je spěchá rozfofrovat do nejbližšího obchodu. Tím se jednorázově prudce navýší útraty, podnikům stoupne poptávka po jejich zboží a ekonomika se – tedy aspoň dle představy oněch sociálních konstruktérů, kteří tuhle šílenost vymysleli – rozpohybuje.

V praxi se to samozřejmě nedělá skrze vrtulník a bankovky (tím spíš ne, že centrální banky si hotovost nepřejí), ale třeba tak, že každému najednou na jeho účtu v bance naskočí nějaký obnos. Třeba každý najednou dostane od státu – řekněme – deset tisíc korun.

Pozor, to není ani náhodou stejné, jako kdyby tyhle peníze byly vyplaceny ze státního rozpočtu. Peníze ve státním rozpočtu jsou v jistém slova smyslu „reálné“, podložené a kryté nějakým zbožím, službami, státním majetkem, skutečnou prací, kterou museli daňoví poplatníci odpracovat, za ni si vydělat a z toho odvést daně.

Vrtulníkové peníze jsou naproti tomu v jistém slova smyslu „fiktivní“ či „inflační“. Nejsou podložné žádnou existující službou, žádným zbožím, žádným majetkem, žádným zlatem či prací. Všichni jsme pořád stejně bohatí – či chudí, chcete-li. Jenom se stávající bohatství v zemi najednou rozpočítá mezi víc peněz, tedy za víc peněz si lze koupit pořád stejně. Tedy peníze ztrácejí svou hodnotu. Jsou to inflační peníze, je to jen fiktivní dar. Ale lidé tenhle fiktivní dar budou považovat za skutečný dar, a proto se nahrnou do obchodů a začnou utrácet nevědomi si toho, že jsou bohatí pořád stejně.

Samozřejmě tenhle teoretický koncept v praxi vůbec nefunguje tak, jak si jeho autoři představovali. Jeho důsledkem je dnešní inflace. Ano, zdražování je důsledkem právě tohoto dlouhodobého tisku peněz.

Článek Vrtulníkové peníze se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Článek GALAVEČER ATT SPORTŮ se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Článek Zlatá hodinka 007 se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Fotogalerie

Článek SOP Seč 2021 se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.

Článek MĚSÍČNÍ REPORT: ZLATO A DRAHÉ KOVY se nejdříve objevil na Investujte do budoucnosti - ATT Investments.